Den se chýlil ke konci a tak bylo třeba vyrazit na místo ubytování. To jsme měli ve Vannes v hotelu Escale Oceania. Když jsem hotel vybírala, chtěla jsem být blízko historického centra a hotel se snídaní. Sice jsme viděla, že leží na křižovatce, ale snad to nebude tak zlé. Opravdu nebylo. Pokoje byly malé, ale okna zvukotěsná, takže hluk z ulice nebyl slyšet. A snídaně byla moc dobrá.
Z hotelu do bylo do historického centra opravdu 5 minut. Prošly jsme branou a hned nás uvítaly hrázděné domy. Vannes dostalo jméno od galského kmene Venétů, což byli především srdnatí námořníci. Bohužel podlehli římským dobyvatelům pod vedením Julia Cesara. Ve Vannes existovala biskupství již od 5. století, nachází se zde i mohutná katedrální bazilika sv. Petra. Ta s délkou 110 m patří k největším v Bretani. Byla od svého počátku několikrát přestavována, nejprve v 10. století po vypálení normanskými nájezdníky, dále v 15. století kdy se rozvinul kult sv. Vincence Ferrerského (což byl španělský dominikán, který zde v r. 1419 zemřel a v katedrále je pohřben) a katdrála má svouji současnou podobu od 18. století.
Ve Vannes se nachází třeba Château Gaillard, což je středověký dům, který je nyní využíván jako archeologické muzeum, nebo "Vannes a jeho žena", legrační malovaná žulová socha z 15. století právě před Château Gaillard nebo mohutné opevnění. Bohužel to jsme neviděly, ani nehledaly, neboť jsme byly hladové a spíše koukaly, kde se ne moc draze najíst. Výběr padl na restauraci, kde nás zlákal sendvič se sardinkami. Po večeři jsme se ještě prošly mezi kamennými i dřevěnými domky a kolem radnice zamířily k hotelu. Už to naše putování na nás dolehlo a byly jsme čím dál tím více unavenější.....
