Konečně něco jiného než jen farní ohrady. Moře! Než dojedeme přímo na mys, nedočkavě zastavujeme na jedné vyhlídce.
A pak nás prašná cesta zavede na parkoviště. Tak tady je plno! Ale nacházíme místo dokonce v první řadě. Je sice teplo, ale fouká dost silný vítr, tak si beru vestu a mamka mikinu.
Jako přírodní park má i svá omezení. Nelze chodit po každé cestičce, zvláště ne po těch přímo na útesech. Hrozí zřícení dolů. I když jsme jednoho lovce fotografií zahlédly, jak překračuje natažený drát a jde přímo na špičku útesu. Fotil, naštěstí ho nenapadlo udělat si selfie. Nikdo ho ale neokřikl, že tam se nesmí. Také se nesmí do budovy, která je v rukou námořnictva. Ale jinak se lze procházet cestou mezi vřesovištěm a pozorovat tu obrovskou masu vody, jak naráží do skalisek. Úchvatné!
No a protože se mi tam tak líbilo, tak jsem si po návratu namalovala obrázek - olej na plátně - a můj 2. obraz v životě. Je na A 4. Sice nemám talent na malování, ale snad se mi trochu povedl, šlo to ze srdce ;-).
