Do městečka jsme dojely zhruba za necelé 2 hodinky včetně pauzy. Parkoviště je hned u hradu a je bezplatné. Tam nás navigace dovedla zcela bez problémů. První, co jsme z hradu krom opevnění viděly, byla 4 mlýnská kola. Bylo vidět, že byla obnovena a fungují. Drobně mžilo, ale jakmile jsme dorazily ke vchodu do objektu, přestalo. Moc jsem o hradu, spíše už zřícenině, nevěděla, ale na kase jsem si zaplatila audioguide (v češtině nemají, tak jsem zvolila němčinu) a vše podstatné se dozvěděla a tlumočila také mamce. Takže: Jméno Fougères znamená v překladu Kapradiny. Měl by to být největší hrad v Bretani, ne-li v celé Francii, potažmo v Evropě, ale tím si nejsem jista. První zmínka o hradu je již v 10. století, opevnění se stavělo o století později. V tu dobu byl hrad v rukách rodu Amboise. Pak se vedly různé bitvy, války, upřímně, to mi v hlavě neuvízlo. Obklopen je vodním příkopem, postaven na skále a dříve chráněn i bažinami v okolí. Hrad byl postaven ze žuly a břidlice, která se nachází také na střechách. Hradební zdi jsou kolem 3 m silné a hrad má 13 veží.
Z hradeb je hezký pohled na město. Hlavně na začátku 19. století se v podhradí rozvíjelo ševcovské řemeslo. Překvapení nás čekalo u jedné veže, z níž se linula středověká hudba a při pozornějším poslechu jsme zjistily, že je česká. Bohužel interpretku neznám, ale bylo to milé.
Uprostřed se dříve nacházela studna a bylinková zahrada. Nyní tam spíše byly okrasné květiny a zelenina.
