Guérande Terre de Sel

Naše průvodkyně si nás vyzvedla včas. Po zdvořilostním úvodu se ujala slova a vyšly jsme k nádržím. Celý výklad stručně shrnu. Mořská voda se dostane do nádrží, rozlívá se do ok, kde zhruba 3 týdny až měsíc je v klidu. Pokud by sůl začala sbírat hned, dostalo by se z jednoho oka zhruba ten menší pytlík soli a když se tam nechá tu uvednou dobu, je z toho ten větší pytlík soli :-). Je sůl jemná - fleur de sel, která je také hezky bílá a je nejdražší. Pak sůl hrubší, která už tak bílá není a ještě hrubší, která je pak nejlevnější. Může se dochutit i různými příchutěmi. Okolo nádrží veškeré rostlinstvo je také slané, což jsme poctivě ochutnaly. Také se nás slečně průvodkyně ptala, zda-li u nás v Česku je jejich sůl k dostání. Abych pravdu řekla, odpověděla jsem, že nevím, nevybavila jsem si, že bych ji v našich běžných obchodech viděla. Možná, že ve specializovaných, kdo ví. Ale zcela náhodou jsem na tuto sůl natrefila v Německu v Kauflandu :-). Po prohlídce, která trvala zhruba 1,5 h jsme se vrátily do obchodu, abych si přeci jen nějakou tu sůl koupila. Doma jsem ji samozřejmě hned vyzkoušela a musím přiznat, že byla slanější než sůl, co obvykle kupuji. Stačilo jí použít málo.

Každopádně jsme byly o něco moudřejší a venku si na sluníčku daly malou svačinku. Pak byl čas opět jet dál. Tentokráte do našeho ubytování, které se nacházelo blízko Nantes na zámku ze 16. století. To jsem mamce předem neřekla, abych ji překvapila, kde budeme nocovat. Jen aby to klaplo, po zkušenosti s kamennou studenou vilou v Morlaix....