Sizun

Odjíždíme z Guimiliau a máme namířeno k pobřeží. Chtěla jsem projet Crozon a dojet až na útesy, konkrétně na Cap de la Chèvre. Cestou jsme jely přes městečko Sizun, kde se nacházela další farní ohrada. Samozřejmě jsme zastavily a šly se na ni podívat.

Za triumfální branou z konce 16. století je malé muzeum venkovského života, kam nás lákala místní průvodkyně. Slíbily jsme, že přijdeme hned, jak si prohlédneme kostel. Ten je zasvěcen sv. Suliauovi (nejsem si jistá názvem) a postaven byl mezi 16. a 17. stoletím. Mimo jiné se v něm nachází 5 oltářních obrazů a varhany z konce 17. století.

Plníme slib a jdeme do muzea. Správně je to Muzeum bretonského umění a kultury. Jaké překvapní, když se dozvídáme, že zde byla původně kostnice z konce 16. století.

Díváme se, jak se lidé dříve oblékali i kde spali. Tak tahle zastavěná postel byla 170 cm dlouhá, pro oba rodiče a malé dítko v kolébce bylo zavěšno nad nimi. Z dnešního pohledu je to dost stísněné. Ale mělo to i své plus, v zimních měsících se zde kumulovalo více tepla, než na klasické posteli.

Kupuji dětem malý suvenýr a jedeme k Mysu kozy nebo kozla?